V horách I
V horách mlha padá
Očima zlýma
vítr noc provívá
(…a vlhne
kamení na lukách)
Již laně větří
– prudce odběhnou
(pak náhle ticho
– ticho náhlé…)
V horách V
V hovách stavení vlhké
vlhké
Tiché chladné vody
plynou
…a vlhne
kamení na lukách
(Kamení přines
– ruce ohřejem sobě)
Chladné máš
milá
pousmání…
Taková tichá voda
Tolikrát ke dnu stržen
tolikrát u dna držen
tolikrát ostrými kameny drásán
a on si jásá
on si jásá
a on si zpívá
a on se na ni obdivně dívá
a ještě říká
ještě si šeptá:
Taková tichá voda…..
* * *
A někdy
i v ulicích města
mezi všemi těmi lidmi
zjeví se anděl
až zatrne u srdce
* * *
Zas koukám do ticha
pokoje svého
a zlehounka dýchám
bych nesplašil anděly
na stěnách kolem
a v okenních rámech
zažloutlých časem
* * *
My znavení poutníci
po cestách naděje
pokorně trháme
okvětní lístky
vlídného smutku
![[pak] blog pavla kotrly](../images/button_pak_blog.gif){kind=small}
