TEXTY č. 10 (LÉTO 1998)

[listárna][próza][poezie][recenze][manifest]

MANIFEST

ALEXANDER KRANKHERZ: NEOPRIMITIVISMUS

ALEXANDER KRANKHERZ: NEOPRIMITIVISMUS – takový jaký je –

(úryvky)

...

Dějiny neoprimitivismu se začínají psát 31. 7. 1973, což je také datum mého narození. Vznikl původně pro moji osobní potřebu, neboť jsem potřeboval určitý nástroj pro pochopení objektivní reality. Zkoušel jsem hledat v řadě skupin, od pohlavně-agresivních pohanských kultů přes vegetariánské sekty až po kurz vyšívání krajek v Rožnově pod Radhoštěm. Ani jedno mě však neuspokojilo, tak jsem si založil vlastní směr, který jsem později nazval neoprimitivismem.

Hlavními zdroji, ze kterých neoprimitivismus vychází, jsou zen-buddhismus (pozn. v Číně čchan-buddhismus), dílo J.R.R. Tolkiena, kniha Zlatá ratolest J.G. Frazera, dílo R. Holdstocka (hl. Les mytág) a Lovci mamutů od E. Štorcha. V určitých rysech se projevuje vliv keltských prvků a Vademeca drůbežáře.

Pro vás je ale důležité vědět, jaký je rozdíl mezi neoprimitivismem a primitivismem. Primitiv je sice oproštěn od strastí moderní civilizace, zdálo by se, že je svobodný, ale to není pravda. Jelikož divoch nemá vědecké znalosti o světě, jeho život je plný pověr, strachu z neznáma a různých tabu a pravidel. Prakticky vše, co koná, má v jeho představách nedozírné následky, a proto dodržuje systém pravidel ve všech svých činech. To mu přináší obrovskou nesvobodu. Moderní člověk sice takovýmto pověrám nevěří, ale je zase svázán břemenem civilizace, které všichni známe. Neoprimitivismus přebírá často vnější symboliku, některé typy chování a uvažování primitiva, ale ovládá vědecké poznatky a ví, že některé chování a rituály si zasluhují, aby se prováděly, je však možno se na to vykašlat, když nás přestanou bavit. Jestliže člověk bere věci takto, jedná se o Neoš, je-li však doopravdy primitivem, jde o tzv. Oš. V podstatě nemá cenu o tom dál klábosit, nejdůležitější je znát pět zásad neoprimitivismu:

Chlastání

Kouření

Spaní

Zbydlení (= soulož)

a

Žraní masa