Úvodní stránka
Kontakt
Redakce:

   [ Pavel Kotrla ]
   [ Jiří Hrabal ]
   [ Jakub Chrobák ]
   [ René Kočík ]
   [ Dalibor Malina ]
   [ Milan Orálek ]
   [ Martin Škabraha ]

Projekty:

   [ Potápěč ]
   [ Scriptorium ]
   [ A. S. Puškin ]
   [ Bartoš Vlček]
   [ Atlantida ]
   [ JVP ]

Archiv:

   [ HTML ]
   [ PDF ]

Ostatní:

   [ Autoři ]
   [ Napsali o Textech ]
   [ Výroční večírky ]
   [ Knihovnička ]

Hledat v Textech:
FreeFind

 

[pak] blog pavla kotrly

Poetično Michala Jareše

potápěč

Lidé v okolí

 

TEXTY č. 23 (PODZIM 2001)

[úvodník][M. T.][poezie][překlad][comics][recenze]

POEZIE

Martin Horný


MARTIN HORNÝ

Egyptské Satori        /Wolfimu/

Z tlampačů zaznívá ranní modlitba.
Já, zasažen paprsky posvátného a všeprostupujícího Egyptského slunce
léčím své rány za asistence místní rozhlasové stanice.
Správce nebo plavčík, který teď zametá podlahu bílého altánku,
ve kterém sedím si pobrukuje spolu s rádiem
Ham, ham, ham-ho-á-nám
Ó bože absorbuji všechno s takovou intenzitou
Ham, ham, ham-ho-á-nám
Prsty drtím sůl, nevědom si toho, co činím.
Sůl padá na zem a v obrazech, které se teď předvádějí
jako místní konkubíny
vidím hieroglyfy ve tvářích dobrodruhů
dovádějících delfínů
vidím tichou odevzdanost místníchrybářů
a zase
Slyšíš?
Ham, ham, ham-ho-á-nám
Mořská tanečnice zakotvila u břehu
a svými šaty vábí milence.
No tak pojďte, už je čas... pojďte… a kdy když né teď… pojďte je právě
Ten čas.
Ham, ham, ham-ho-á-nam.
Zář je intenzivnější.
Večer na místním tržišti tě osahává skupinka dětí, natahují své dlaně,
koulí očima, smějí se.
A ty jako zpitomělý nemáš čas ani už kdy nasát vůni alespoň,
aby lusknutím prstu…
Ale to už jsi v objetí
Káhiry
Ham, ham, ham-ho-á-nám
Města, kde se spojily všechny vůně
a klaksony světa
Města kde minarety mešit už uchopily
Aniž bys to tušil tvé malé privátní ráje
Města kde poplivané a špinavé konce
Jsou navždy zaznamenány na papyru pravdy
Města, kde jsi ráno uviděl
tajemnou, snědou, oděnou v zelených sametových šatech
jak si sedá vedle tvé postele
Hladí tě
Dole pod okny když někdo křičí
Ona mlčí s plných plic
hřeje tě konečky svých bradavek
ty saješ její mateřství
a vzdálené vrcholky pyramid
ti posílají svou tajnou depeši –
Tajemství rybích hodin a svátků.
Tušená se zvedá, odchází,
vidíš jen záblesk
její formy určenou pro tento svět.

…probouzíš se.
Nakažen čerstvým kouřem
vodní dýmky vyvážených návratů a očekávání.
Je teplo.

Posvátná koťata se smějí.

Ham, ham, ham-hó-á-nám.


* * *
Dávné vize východu.

V čase bez hodin
a smilování.

Přelom myšlení
na hoře Gampodar.

Váčky noci
křídel dávných.

Moc poustevníka
a jeho spirály poznání.

Bez ohňů a příruček
prázdných.