Mladá fronta DNES
LITERÁRNÍ ČASOPISY: internet nabízí možnosti
Autor: HALKA FRIEDMANNOVÁ


M o r a v a - Čtenář zajímající se o situaci a dění v současné domácí literární scény se většinou setká se známými a renomovanými časopisy, jakými jsou kupříkladu Host, Literární noviny, Revolver Revue, Tvar. A to samozřejmě v podobě tištěné. Ale v dnešní době, kdy se Internet a moderní technologie pro mnoho lidí stávají samozřejmostí, se také "surfaři" mohou setkat s literaturou právě zde. Předností, ale také někdy smůlou, internetových časopisů je různorodost a v podstatě žádné omezování. Jak se shoduje velká část "vydavatelů", nejlepší na internetovém literárním dění je, že se jedná "o absolutně svobodné prostředí, kde nejsi omezován ani rozsahem, ani financemi. A také dnes už je Internet docela dobře dostupný - v domácnostech, ve školách." Přestože je Internet svým způsobem mezinárodní a neexistují na něm žádné hranice státní, natož krajů, pokusili jsme se zmapovat internetové literární časopisy a servery, které jsou víceméně spojené s jižní Moravou.
BEZ VYHLEDÁVAČE ANI RÁNU
Pokud nechce čtenář strávit u Internetu několik hodin hledáním literárních časopisů, zabrousí nejčastěji na takzvané vyhledávače. Literatura má svůj vlastní rozcestník, a to s velice milým podtitulem "váš dýchací přístroj ve světě literatury". Vyhledávač sám se pak jmenuje Potápěč (www.inext.cz/Frogman/index.html). Jeho autor Pavel Kotrla vítá své návštěvníky: "Hesla jsou třízena abecedně, u autorů podle příjmení, jindy podle záhadných okolností. Nezoufejte!! - Všude naleznete něco ke čtení." Potápěč existuje více než dva roky a v poslední době se hodně rozrůstá a rozděluje do menších tematických sekcí. V dnešní době zde čtenáři najdou odkazy na českou literaturu, a to dále rozčleněnou po rok 1945 a od roku 1945, dále pak na česká vydavatelství, tištěné časopisy a v neposlední řadě časopisy síťové. Své místo si postupně vybojuje i čtení světové. Zatím je situace přesně taková, jak říká autor - odkazy jsou členěné podle počátečních písmen, takže v dlouhém seznamu narazí čtenář na další vyhledávače (i zahraniční). Přes Potápěče se prostě dostanete tam, kam potřebujete.
NĚKDY STAČÍ I KNIHOVNA
Vyhledávače a zajímavé odkazy se pak dají najít i v internetových knihovnách. Jedním z nejzajímavějších projektů je dílo brněnského studenta Adama Zbiejczuka Virtuální knihomolna s adresou www.jikos.cz/knihomolna. Knihomolna vznikla zhruba před rokem a půl a ve své době byla ojedinělým projektem v českém internetovém světě. "Redigoval jsem vlastní internetový časopis a hledal jsem informace o podobných projektech. Našel jsem různé odkazy na stránky, ale vyhledávač žádný," vysvětluje vznik Knihomolny absolvent gymnázia Vídeňská Adam Zbiejczuk. Po roce a půl fungování najdou návštěvníci na jeho stránkách opravdu bohatou nabídku - hlavní je česká literatura a seznam autorů a jejich webových stránek je opravdu úctyhodný. Ale Zbiejczuk se nespoléhá na své kolegy na síti a vytváří stránky literátů také sám. Nejinak je tomu s odkazy na autory zahraniční či začínající. Samostatnou kapitolou se stal takzvaný servis, který plní funkci vyhledávače. V souladu s internacionalitou Internetu je již značná část Virtuální knihomolny přeložena do angličtiny a němčiny. "S tím jsou problémy, protože na placeného překladatele rozhodně nemáme finance," popisuje student a dodává, že denně na stránky knihomolny zavítá pětadvacet čtenářů. "V současné době pracujeme na nové, ucelené koncepci, kterou chceme nabídnout některému z větších, komerčních serverů. Naším snem je portál věnovaný literatuře, přehledně shrnující co nejširší záběr informací. Chystáme se na jednání s nově založenou firmou, která zakládá multifunkční server typu Seznam, Atlas nebo Centrum, o podmínkách, které bychom pro Virtuální knihomolnu mohli získat," dodává k plánům Zbiejczuk.
VSETÍNSKÁ ANABÁZE PO LITERÁRNÍCH SÍTÍCH
Pokud zamíříte na vyhledávač Potápěč a kliknete na odkaz síťové časopisy, vyjede seznam několika kousků, které víceméně vznikají na území Moravy. Mezi prvními pak Texty, jejichž duchovním otcem je tvůrce Potápěče Pavel Kotrla. Texty nejsou klasickým internetovým čtením, protože elektronické verzi předcházela podoba tištěná, která vychází i dnes a řadí se mezi kousky, se kterými se jen tak lehce nesetkáte. Také proto jsou internetové Texty zajímavostí. Texty vycházejí již pátý rok ve Vsetíně jako čtvrtletník, mívají pravidelně dvaatřicet stran a čtenáři se zde setkají jak s literaturou původní, tak překladovou. "Od postupně se rozšiřujícího okruhu autorů se mám daří získávat původní tvorbu. I když tady musím přiznat, že kvalita je dost nevyvážená. U překladů je to snadnější. Často je máme na svědomí sami. Vybíráme si převážně autory v českém kontextu dosud nezavedené," popisuje šéfredaktor Textů. Vedle poezie, prózy, literárních studií tu však člověk narazí i na recenzi filmovou či komiks. Netřeba dodávat, že archiv všech čísel zde najdete také. "Zpočátku se jednalo o pouhou kopii verze tištěné. Naší snahou bylo získat nové čtenáře, což se podařilo. Ukázalo se však, že čtvrtletní periodicita je pro internetové čtenáře nedostačující. Cítil jsem potřebu stránky nějak zatraktivnit, a tak začaly postupně vznikat další projekty," popisuje Kotrla. Společně s Texty se tedy pustil do Potápěče a do virtuální knihovničky Scriptorium. "I přes celou řadu podobně zaměřených projektů se ukázalo Scriptorium jako velmi životaschopné. Je založeno na čistě nekomerčních zásadách a také jsou zde uveřejňovány pouze rozsáhlejší celky. Po dvou letech existence se zde začínají objevovat nové rukopisy již zde publikujících autorů. Jedná se vlastně o seznam odkazů na další literární stránky, a to v celé webové síti, zahraniční nevyjímaje," dodává Pavel Kotrla. Jak vidí hyperaktivní autor budoucnost zejména Textů? "Doufám, že i nadále bude existovat tištěná verze. Přece jenom mám dojem, že klasická podoba knihy a časopisů stále nabízí něco odlišného a něco navíc. Nic nebrání tomu, aby existovaly paralelně vedle sebe obě možnosti - klasická i elektronická. Pro čtenáře a autory samotné to může být jenom přínosem," říká Kotrla. Doména www.inext.cz/texty nabízí další z časopisů, které vychází tiskem, ale v trafice se jen tak lehce nedostanou. Jedná se o Jihovýchodní poštu, jejímž autorem je Zdeněk Mitáček a vznikají ve Véskách u Uherského Hradiště. Stejně jako Texty se z valné části věnují literatuře, ale narazíte zde i na výtvarno a film.
LITERATURA PŘICHÁZÍ I Z KUŘIMI - MAGAZLÍN
Do jihomoravských literárně orientovaných časopisů spadá také výtvor hudebního publicisty Jiřího moravského Brabce. I když jeho název Magazlín (www.magazlin.cz) a adresa serveru ukazuje spíše na jihovýchod, vzniká čtvrtým rokem v Kuřimi u Brna. "Původně to měl být měsíčník, ale nikdy se to tak docela nepovedlo. Kromě vlastního periodika, které dělám sám (pochopitelně že v něm "tisknu" i články jiných, ať už zajímavé práce z literárních soutěží, tak i naopak třeba ukázky neuvěřitelných literárních paskvilů s vlastním komentářem), moji dva kolegové František Horka a Pavel Dinka vytvářejí přílohy, které jsou většinou multimediálnější a obsahují zpravidla buď literární debuty, nebo všelijaké pozapomenuté drobnosti mistrů," popisoval náplň Magazlínu Brabec. "Jako profesionálního publicistu mne fascinovaly na Internetu rozsah a dosah. Každý novinář se asi setkal se situací, kdy měl udělat rozhovor na šedesát řádků s někým zajímavým a vypadl z toho materiál na pětinásobek. U internetového psaní jsem vždycky zvědav, odkud přijde odezva. Mám na kontě zajímavá místa: Arabské emiráty, Japonsko či Austrálii," říká autor na otázku, proč je Magazlín internetovou záležitostí, a dodává, že má rád i rozvernější a hravější styl, který si právě zde může dovolit. Návštěvnost Magazlínu je celkem vysoká. "Většinu příspěvků si přečte kolem tří tisíc čtenářů, ale já se to snažím spíš nevědět, to je starostí webmastera nebo majitele serveru. Stejně jako v papírových médiích si myslím, že povinností redaktora je psát co nejlépe a věren sám sobě, a o ostatní ať se starají byznysmani," poznamenal Jiří moravský Brabec. O budoucnosti Magazlínu Jiří moravský Brabec říká: "Sním o možnosti takřka denních dvojkomentářů. Projekt jsem původně nazval Brabcovy barevné brýle. Měly by sklíčko růžové a černé a každý by si mohl vybrat, kterým chce hledět na svět. Pak bych také chtěl spolu s kolegy pomoci nějaké literární soutěži pro mladé, kde by všechny příspěvky byly na síti dostupné. Myslím si, že tohle je jedna z nejvýznamnějších možností, jak může Internet pomoci literatuře. Jsem si totiž vědom, že ji jistou povrchností i posouvá někam, kde se mi to moc nelíbí."
JSTE NA SPRÁVNÉ (DOBRÉ) ADRESE
Z velké nabídky literárně zaměřených časopisů určitě zamíříte k dílu s milým názvem Dobrá adresa. Časopis splňuje do puntíku předeslané téma - vychází pouze elektronická verze. Je nutné dodat, že s Moravou jako územním celkem, nemá společného vůbec nic (vzniká v Praze), ale valnou část přispěvatelů tvoří brněnští a moravští autoři. Dobrá adresa je velice mladým počinem - její první číslo vyšlo na konci ledna letošního roku, ale nápad je samozřejmě starší. "Asi před dvěma lety přišli s nápadem spisovatel a publicista Pavel Kosatík a grafik Jakub Tayari. Rozhoupávali se zhruba rok, než oslovili literárního historika Pavla Janáčka, publicistu Libora Koudelu a redaktora literárního obtýdeníku Tvar Jakuba Šofara. Ten se - poté co na podzim 1999 dali dohromady nulté číslo Dobré adresy - ozval mně s nabídkou, zdali bych nechtěl ten časopis dělat," vysvětluje vznik Dobré adresy dnešní šéfredaktor Radim Kopáč, který už stál za prvním lednovým číslem. Dobrá adresa je měsíčníkem a najdete ji na stránce www.dobraadresa.cz. "V redakci "kulturně-společenského časopisu na Internetu" působí literární kritici Vladimír Novotný a zmíněný Jakub Šofar a trio mladých básníků: Kateřina Rudčenková, Viki Shock, Jan Los a prozaik Pavel Hájek," popisuje redakci Kopáč. Jak dodává, obsah každého čísla je věcí dohody a nevyhýbají se ani tématům z oblasti výtvarného umění, filmu, fotografie, ale ani hudbě a divadlu. "Rádi poskytujeme prostor kvalitní původní tvorbě," poznamenává Radim Kopáč. Stránky Dobré adresy se vytváří asi týden. Jediným zarážejícím faktem je, že přestože se jedná o čistě internetovou záležitost, na obrazovce vypadá jako otevřený klasický časopis. Jinak než ve formátu PDF ho prostě neuvidíte, což je tak trošku přímo proti přirozenosti Internetu. Šéfredaktor to vysvětluje slovy: "Chceme skloubit text s výtvarným doprovodem víceméně v duchu tištěných časopisů." A přesto je Dobrá adresa typickým internetovým magazínem. "Má klasickou podobu, ale odpadají náklady na tisk, časo pis není omezen striktně daným počtem stran, tudíž materiály nemusíme násilně krátit či vypouštět, a přístup k médiu je, doufáme, dnes už snadný i pro čtenáře. Tištěným médiím se samozřejmě nevyhýbáme a nemyslím si, že jejich důležitost s nástupem Internetu nějak výrazně klesá. Potřeba držet knihu nebo noviny v ruce tu bude vždycky, Internet je pouze jiná možnost," dodává Radim Kopáč.